U naprosté většiny druhů se v Severočeském územním svazu podařilo v minulém roce zarybňovací plány nejen splnit, ale i překročit, u některých druhů i výrazněji, což je příklad třeba lína, candáta, lipana, bílé ryby. Zvláště v minulém roce bylo občas komplikované některé druhy sehnat, výrazně vzrostly i ceny ryb a další náklady, i přes komplikace jsme ale situaci zvládli. Celkem bylo do našich revírů distribuováno cca 450 tisíc kilogramů ryb.
KAPR
V minulém roce bylo do revírů Severočeského územního svazu distribuováno celkem 360000 kg kapra (cca 280000 ks), včetně mnoha opravdových krasavců. Především v jarních měsících jsme se potýkali s nedostatkem ryb u našich dodavatelů, rovněž ceny ryb vzrostly primárně vlivem cen krmiv a dalších nákladů, ovšem do podzimu se podařilo vše dohnat. V případě kapra zároveň nejsou zarybňovací plány již několik let výrazněji překračovány, to z důvodu, že se snažíme dávat naopak více prostoru i jiným druhům (např. lín, candát apod.).
LÍN
Do našich revírů bylo v minulém roce distribuováno přes 10000 kg lína, primárně v tržní velikosti. Zarybňovací plány u tohoto druhu se snažíme výrazněji překračovat každým rokem, tentokrát to bylo o několik desítek procent. Severočeský ÚS zároveň již před několika lety stanovil omezení úlovku v případě lína na max. 4 ks/den.
ŠTIKA
V minulém roce bylo distribuováno přes 50000 ks štiky, z toho 5000 kg ve starších věkových kategoriích. Chovu štik se aktivně věnujeme i na našem rybochovném zařízení v Chabařovicích.
Štika je naše nejrychleji rostoucí ryba, v dobrých podmínkách je schopna vyrůst i přes 50 cm v prvním roce života, ovšem chová se teritoriálně, cizí ji rozhodně není ani kanibalismus, to již u jedinců o velikosti několika cm. I proto je třeba zvláště u tohoto druhu dávat důraz na správné vysazení, ideálně roznést nebo rozvést na co nejvíce míst v revíru a rovnoměrně vysadit. I tam, kam míří např. rychlená štika o velikosti několika cm je i dle úlovků poznat, zda byla ryba ze strany MO vysazena poctivě nebo ne. Mělo by tak být v zájmu rybářů, nabídnout např. v MO pomoc s distribucí ryb při dodání ze strany ÚS, i samotní to následně poznají na úlovcích.
CANDÁT
Do revírů bylo v minulém roce distribuováno celkem 158000 ks candáta (ve všech velikostních kategoriích). Zarybňovací plány byly u tohoto druhu překročeny ještě výrazněji než v roce předchozím, přičemž v dřívějších letech se je ne vždy dařilo plnit. To i s ohledem na skutečnost, že tento druh je velice náročný na prostředí, a jeho umělý výtěr je takřka nereálný. Z tohoto důvodu je dlouhodobě poptávka mnohem vyšší než nabídka.
Candáti byli ve zvýšeném množství distribuování i např. do Labe, kde jsou spolu s dalšími druhy dravých ryb efektivním nástrojem boje proti nepůvodnímu a přemnoženému hlaváči.
SUMEC
Do revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno přes 3000 ks sumce, primárně ve velikosti ročka, ale i několik stovek kilogramů větších ryb. Sumec je distribuován pouze do vybraných (primárně velkých) revírů, jako je např. ÚN Nechranice a Labe (do něj i včetně větších kusů jako náhrada za lednový úhyn ve Štětí), netřeba zároveň připomínat, že i sumcům v řece chutná nepůvodní a přemnožený hlaváč černoústý.
OKOUN/BÍLÁ RYBA
V minulém roce bylo do našich revírů distribuováno přes 12000 kg okouna a bílé ryby (cca 30:70). Územní svaz podporuje cílený chov okouna v MO. Od minulého roku v našem ÚS platí také omezení úlovku okouna na max. 4 ks/den.
Z dříve druhu vnímaného pouze jako plevelný se v posledních letech stal jeden z velice populárních druhů, který se stejně jako i jiné druhy dravých ryb snažíme ve zvýšené míře vysazovat i např. do Labe, kde pomáhá s regulací nepůvodního a invazivního hlaváče černoústého stejně jako další druhy dravých ryb.
V případě bílé ryby se rovněž pozitivně projevuje dlouhodobá spolupráce s Povodí Ohře, s.p. Vhodnou manipulací s hladinou (pokud je to možné) např. na ÚN Nechranice v době tření se daří posilovat populace i na tomto našem největším revíru, což rovněž prospívá i k rozvoji populací dravých ryb.
AMUR
Do revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno cca 21000 kg amura o průměrné váze téměř 2 kg/ks. Popularita této ryby se mezi rybáři postupně zvyšuje nejen s ohledem na její bojovnost (zvláště na některých našich revírech se tomuto druhu velice daří a rybáři se mohou setkat i se vskutku trofejnímu kusy), ale i dalšími aspekty, včetně např. gastronomického využití (obecně lze říci, že na Vánoce začíná tento druh konkurovat i tradičnímu kaprovi).
PSTRUH OBECNÝ
V minulém roce bylo do revírů distribuováno cca 13000 ks pstruha obecného. Počty vysazených ryb závisí především na možnostech produkce v MO, to i z toho důvodu, že do P toků považujeme za nežádoucí vysazování pstruhů z umělých chovů (např. Kolowrat).
Stále větší důraz je kladen na ochranu původních populací (např. zvýšená ochrana i na MP Ohři). V minulosti došlo rovněž k důsledné kategorizaci P revírů. Územní svaz si tak jasně stanovil, do kterých revírů je možné distribuovat i jiné lososovité ryby (např. pstruha duhového), a které slouží primárně k rozvoji populací pstruha obecného.
Možnosti produkce tohoto druhu jsou výrazně ovlivněny ekologickým stavem toků (predátoři, znečištění, úpravy apod.), situace se bohužel v průběhu let stále zhoršuje (primárně pak predačním tlakem a vysycháním toků).
Severočeský územní svaz i s ohledem na výše uvedené ustanovil, že MO proplatí v případě tohoto druhu veškerou produkci, včetně ryb nad rámec zarybňovacích plánů, které jsou vysazeny do revírů.
PSTRUH DUHOVÝ
Do revírů Severočeského územního svazu bylo v minulém roce distribuováno 15000 kg pstruha duhového (cca 33000 ks), mezi kterými nechyběly ani trofejní ryby přes 2 kg/ks. Do vybraných P revírů distribuujeme tyto ryby v průběhu celé pstruhové sezóny (cca 1x měsíčně). Územní svaz si rovněž stanovil, do kterých revírů je možné distribuovat pstruha duhového, a které slouží naopak primárně k rozvoji populací pstruha obecného. Stalo se již zároveň jakýmsi trendem, že tento druh stále více rybářů vnímá především jako rybu vhodnou pro kulinářské využití, naopak ulovené pstruhy obecné i díky tomu ve stále větší míře pouští.
SIVEN
Do P revírů se v minulém roce podařilo vysadit celkem 5000 ks sivena o průměrné váze 0,4 kg/ks. Siveny primárně vysazujeme do revírů, kde se s ohledem na pH (snáší vyšší kyselost vody) nedaří tolik jiným druhům lososovitých ryb. Typickým příkladem je oblast Jizerských hor s jejím žulovým podložím.
LIPAN
Do revírů Severočeského ÚS bylo v minulém roce distribuováno celkem 22000 ks lipana, stejně jako v roce předchozím se tak podařilo výrazně překročit zarybňovací plány u tohoto druhu (na cca 230 %).
ÚHOŘ
V minulém roce bylo do revírů z finančních prostředků ÚS distribuováno celkem 49500 ks odkrmeného úhořího monté, tedy větší vysazovaná kategorie této ryby, která má rovněž i větší šanci na přežití, to zvláště pokud se vysadí do vhodných míst s dostatkem úkrytů (kořeny, kamenné záhozy apod.).
RYBOCHOVNÉ ZAŘÍZENÍ CHABAŘOVICE
Nedílnou součástí Severočeského územního svazu je rybochovné zařízení v Chabařovicích (RCHZ), které krom produkce ryb představuje důležité zázemí pro zaměstnance a techniku územního svazu (např. vozový park pro distribuce do revírů).
V minulém roce RCHZ vyprodukovalo do revírů 22000 kg kapra, 2000 kg amura nebo například 65000 ks rychlené štiky, 14000 kusů rychleného candáta a další druhy ryb (např. lín a bílá ryba). Důležité jsou i ryby určené k dalšímu chovu i mimo naše zařízení, kde lze zmínit např. 1000 kg násady amura pro naše MO, ale i 500000 ks embrya štiky. Stále se snažíme produkci zvyšovat, což je možné díky opravám a adaptaci nádrží k aktuálním produkčním požadavkům (např. hospodaření s vodou s ohledem na stále častější letní sucha, predační tlak apod.).
Děkujeme jak zaměstnancům ÚS, kteří se na těchto výsledcích podíleli, tak rovněž brigádníkům, kteří neváhají obětovat svůj volný čas a jejich pomoc je neocenitelná. V případě zájmu rádi uvítáme na výlovech i další rybáře, kteří chtějí pomoci k udržení kvalitního zarybnění našich revírů.
ZÁVĚR
Naší zásadní úlohou při zarybňování revírů je doplňování stavu hospodářsky významných druhů ryb. Ryby říční jsou spíše než na vysazování závislé na stavu prostředí, které vyžadují k rozmnožování, vyhledávání potravy a úkrytech. Těm věnujeme především zvýšenou ochranu (parma, podoustev a ostroretka celoročně hájeny na většině revírů, kde se v našem ÚS vyskytují). Z uvedených důvodů spíše než vysazování ryb nezřídka pochybné kvality je důležitější věnovat pozornost při péči o říční ryby ochraně jejich prostředí.
Významnou pomocí je podpora Ministerstva zemědělství ve formě dotace na mimoprodukční funkce rybářských revírů, jako částečná kompenzace škod způsobených kormorány, vydrou, volavkou apod., ze které lze zlepšovat stav zarybnění revírů, například lipanem, candátem, štikou a línem.
