Hlaváč černoústý byl dosud na území ČR znám pouze z jižní Moravy, z řek Dyje a Morava. Na Labi je také znám výskyt z dolního Německa (Geeshacht, u Hamburgu). Předpokládá se, že hlaváč expanduje pomocí lodí, které při svém přemístění převezou také jikry nebo i starší jedince tohoto druhu, a to i několik set kilometrů. S proudem vody pak driftují mladí jedinci hlaváče v úseku řeky, kde osidlují další lokality. Lze očekávat poměrně rychlé zvětšení populace hlaváče černoústého v českém Labi, a to nejen mezi Hřenskem a Střekovem, ale postupně i výše proti proudu na revírech Severočeského územního svazu (Litoměřicko) a postupně v delším časovém horizontu zřejmě i do středních a východních Čech. Rybáři si mohou podle aktuálních zkušeností plést hlaváče s vrankou, která se také v Labi celkem běžně vyskytuje. Nicméně pozorný rybář by měl i s pomocí přiložených obrázků hlaváče bezpečně rozpoznat a samotný úlovek na udici bude nepochybně úlovkem hlaváče. Dobrý pozorovatel příbřežního pásma a kamenného záhozu může v Labi hlaváče spatřit také. Rozhodně nedoporučujeme používat hlaváče jako nástražní rybku na jiných vodách mimo Labe nebo tento druh přenášet do uzavřených vod. Ačkoli zatím není zcela zřejmé, jestli se dokáže rozmnožovat v podmínkách rybníků a jiných typů vodních nádrží, rozhodně to není vyloučeno s ohledem na vysokou míru přizpůsobivosti tohoto druhu. Expanze v revírech by mohla být obdobně nepříjemná, jako tomu bylo v minulosti se sumečkem americkým a důsledky známe bohužel velmi intenzivně dodnes. Také hlaváč je žravou a hltavou rybkou.
Otto František Babler
Toužíš po myšlence? Buď tichý a trpělivý rybář.
Toužíš po myšlence? Buď tichý a trpělivý rybář.
