Již dlouhodobě zaznamenáváme nedodržování povolení k nakládání s vodami a manipulačních řádů od některých majitelů malých vodních elektráren (dále jen MVE) na řadě toků. Výrazně nejhorší situace je na řece Ploučnici.
Příčinou je samozřejmě honba za ziskem za vyprodukovanou elektrickou energii. Voda je akumulována v nadjezí a následně pouštěna přes soustrojí turbín MVE, není dodržován minimální zůstatkový průtok, rybí přechody jsou též mnohdy suché, nebo i cíleně zahrazovány. Tohoto jsme svědky takřka v průběhu celého roku, ale obzvláště těžký dopad má nedostatečný průtok vody v době reprodukčních migrací ryb, jako je např. stále více ohrožený úhoř říční, nebo v době rozmnožování cenných typicky říčních druhů ryb, jako jsou parma, podoustev, ostroretka, jelci, pstruzi, bolen a další, včetně druhů zvláště chráněných, jako losos obecný, jelec jesen a mník jednovousý.
Viníkem zajisté nejsou všichni provozovatelé MVE (ač je jich hodně). Bohužel tragické dopady necitlivého přístupu provozovatelů MVE se pochopitelně kumulují a efekt zkázy zesiluje, pokud je elektráren na vodním toku celá skupina krátce po sobě, tak jak tomu je na Ploučnici mezi Starým Šachovem a Děčínem.
Bohužel i v případech, kdy je porušování jasně zdokumentováno a oznámeno, vodoprávní úřady nebo inspekce životního prostředí nekonají, a pokud ano, pokuty pro provozovatele MVE jsou tak nízké, že se jim naopak s ohledem na finanční prostředky za vyprodukovanou elektrickou energii dále vyplatí nastavená pravidla porušovat. Orgány státní správy mohou sice odebrat oprávnění pro nakládání s vodami, ale k tomuto kroku nesahají.
Čeho jsme tedy na řece Ploučnici svědky, a jak se to dotýká života ve vodě? Dochází k častým, až extrémním výkyvům vodní hladiny, kdy v některých chvílích korytem voda takřka neprotéká. Ryby, jejich jikry a další vodní živočichové následně hynou na suchu, rybí přechody jsou z důvodu nedostatku vody pro migraci ryb zcela neprůchozí.
Bohužel jak je patrné, MVE rozhodně nejsou zcela „zeleným“ zdrojem elektrické energie, ale mnohdy stojí až dovolíme si tvrdit za možným zhroucením ekosystému některých našich toků. Při provedení monitoringu společenstva ryb zjišťujeme, že typické druhy ryb žijící v tomto prostředí v minulosti po tisíce let už zcela chybí a přečkávají jen ty nejodolnější druhy, zpravidla ryby dorůstající jen malých velikostí, kterým stačí velmi malý sloupec vody.
Stát mimořádně napomáhá provozu MVE svou legislativou, daňovými podmínkami, dotacemi, zárukami výkupu produkce, cenami, a to i na úkor všech občanů ČR, hradících ve svých platbách za elektřinu, podporu alternativních zdrojů její výroby. Výsledkem pak jsou paradoxně zničené řeky a život v nich nejen pro ryby, namísto ekologicky čisté energie. Za to všichni platíme, zatímco nevelká skupina podnikatelů v hydroenergetice dosahuje zisků v neprospěch společnosti, a bez ohledu na budoucnost.
Stát by měl zajisté minimálně zvážit změnu sazebníků pokut za porušování pravidel. Pokud se vyplatí pravidla porušovat, ke změně přístupu některých provozovatelů MVE nemůže dojít. Je třeba také důsledně kontrolovat dodržování manipulačních a provozních řádů ze strany provozovatelů MVE, a v případně vážných porušení sahat až k nejtvrdším možným opatřením, včetně odebrání oprávnění pro nakládání s vodami!
Ing. Miloš Marek, technik pro vodní hospodářství
Mgr. Jan Skalský, tiskový mluvčí
