Plavební stupeň Děčín je velice diskutovaným tématem, podívejme se proto na negativní vlivy, které stavba může způsobit především z pohledu nás rybářů.
Severočeský územní svaz ČRS již řadu let vystupuje proti záměru vybudování plavebního stupně, naše hlavní argumenty obsahuje vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (EIA), jehož některé závěry níže uvádíme.
Vybudováním plavebního stupně Děčín dojde k vytvoření další migrační překážky a zvýšení fragmentace na vodním toku Labe v takřka nedotčeném úseku navazujícím na migrační trasu od Severního moře a zkanalizování Labe v délce cca 10 km, což je čtvrtina dosavadního posledního říčního úseku v České republice (od Hřenska po Střekov).
Dolní Labe představuje poslední volný proudný úsek Labe v ČR s výskytem typově specifického rybího společenstva s převahou reofilních (proudomilných) druhů ryb. Představuje rovněž vstupní bránu pro vzácné, případně vymizelé ryby migrující ze Severního moře na území České republiky.
Jediná migrační překážka mezi Severním mořem a Střekovem je stupeň Geesthacht u Hamburku, který má k původnímu rybímu přechodu vybudovaný i další moderní kapacitní rybí přechod umožňující průchod většině druhů ryb. Přesto je třeba i tento jez vnímat jako migrační bariéru a závažný zásah do prostředí Labe v nadjezí. A je potřeba mít na mysli, že rybí přechody fungují pouze jako kompenzační opatření, nikoliv coby plnohodnotné řešení pro migraci ryb.
Více překážek, menší reprodukceschopnost
Úsek od Střekova po Pardubice (s výjimkou krátkého úseku pod Přeloučí) je regulován jezovými stupni a v říčním prostředí navazuje prakticky jedna jezová zdrž na druhou. Říční prostředí se tak změnilo na téměř stojatou vodu s převahou druhů typických pro tyto vody. S každou další bariérou se zvyšuje počet ryb, které ji nedokáží překonat nebo jsou poškozeny či usmrceny v turbínách vodních elektráren. Tím se snižuje reprodukceschopnost i životaschopnost populací ryb migrujících v rámci jejich běžného životního cyklu a potřeb.
Současný charakter dolního Labe umožňuje reprodukci právě typických říčních druhů ryb, které se výše po toku (nad Střekovem) vyskytují jen sporadicky (např. jelci, ostroretky, parmy, podoustve, apod.), včetně jejich potravní základny.
Plavební poměry pod Plavebním stupněm Děčín směrem ke státní hranici s Německem, které nevyhovují parametrům pro plavbu, mají být v tomto úseku „zlepšeny“ prohrábkou říčního dna a stavbou balvanitých břehových výhonů.
Prohrábkou říčního dna v délce cca 6,3 km dojde k velmi negativnímu zásahu do stanoviště vodních živočichů, především reofilních druhů ryb, budou odstraněny balvany a větší kameny, sloužící jako úkryt pro ryby a jiné vodní živočichy a sníží se tak strukturovitost přirozeného dna. V rámci prohrábky v období reprodukce ryb dojde k uvolnění enormního množství kalu a jemných sedimentů, které pokryjí nakladené jikry a dojde k jejich úhynu stejně tak, jako při likvidaci těžkou technikou během prohrábky. Prohrábka dna v tak dlouhém úseku toku poškozuje dýchací aparáty a je velmi rušivým elementem s účinkem až devastačním.
V území nad silničním mostem přes Labe v Děčíně, kde je navrženo vybudování odlehčovacího koryta řeky Ploučnice, dojde k totální devastaci jednoho z nejvýznamnějších trdlišť reofilních druhů ryb v této lokalitě – jednak zásahem samotným a také již výše zmíněným vzdutím. Toto koryto typu odpadní strouhy o celkové délce úpravy cca 280 m s lichoběžníkovým příčným profilem (šířka na dně 12 m a sklon svahů 1:2) nenahradí původní přírodní koryto s členitým dnem a porosty vegetace.
Trdliště svou funkci plnit nebudou
Ovlivnění tohoto významného trdliště ryb v ústí Ploučnice nebude dostatečně kompenzováno vznikem „vhodných“ nových trdlišť. Docházet bude k rozsáhlým úpravám břehů (plážování), přičemž reofilní druhy ryb vyhledávají k rozmnožování vhodné proudné úseky, nikoliv pláže. Na těch bude vlivem výskytu vln docházet ke kolísání vodní hladiny a nakladené jikry by se tak ocitly na suchu a došlo by k jejich úhynu. Rovněž pohlavně nedospělé ryby by se staly snadnějším cílem pro rybí predátory. Plochy navržené jako „vhodné“ pro trdliště ryb se tedy realizací záměru mají celkově rozrůst, ale nebudou plnit požadovanou funkci.
Mezi Hřenskem a Střekovem plní funkci trdliště spodní úsek Ploučnice, a to např. pro bolena dravého, jelce jesena, ostroretku stěhovavou, jelce tlouště, jelce proudníka, parmu obecnou, podoustev říční, cejnka malého či plotici obecnou. V době reprodukce je v úseku mezi soutokem Labe a Ploučnice a prvním jezem na Ploučnici (říční km 1,5) běžně až několik tisíc jedinců migrujících z Labe ke tření. Z tohoto hlediska hodnocená studie hluboce podceňuje význam spodní Ploučnice a absolutně nedostatečně řeší reformaci prostředí.
Stavba plavebního stupně může zároveň ohrozit projekt navrácení lososa obecného do Labe a jeho přítoků na území ČR, který realizuje Český rybářský svaz již od roku 1998 až dosud. V dokumentaci je efekt programu repatriace lososa značně zkreslen nedostatečným a nepřesným vyhodnocením efektu, chybí uvedení řady dalších záznamů o odlovu lososů, nálezů uhynulých jedinců a také průkazných sledování, včetně foto a video-dokumentace. Od roku 2002 se losos na naše území vrací pravidelně každoročně a za celé období projetku se tak jedná o stovky lososů, nikoliv několik jedinců, jak vyplývá z textu dokumentace EIA. Repatriace lososa obecného by měla být také v prokázaném zájmu veřejnosti podpořena, a to nevytvářením nových migračních bariér pro dospělé lososy migrující na trdliště a nebezpečného prostředí (MVE) pro smolty (mladé ryby).
Trpí i úhoři
Je třeba také dostatečně vyhodnotit negativní vliv dalšího jezu a MVE v migrační trase a poproudové migraci u úhoře říčního, jehož populace je v rámci Evropy vážně ohrožena a do jejíž obnovy jsou v ČR investovány desítky milionů Kč formou nákupu a vysazování úhořího monté nebo odkrmené varianty mladého úhoře. Dospělý úhoř migrující k moři pro zajištění reprodukce však zřejmě dochází újmy nejvíce ze všech druhů ryb. Na vině jsou turbíny MVE, stavba těla uzpůsobená ke specifickému způsobu migrace a také síla migračního pudu. S každou další vodní elektrárnou se dopad na tento významný živočišný druh zvyšuje, proto nelze než vnímat silně negativně další potenciální zdroj ztrát této nesmírně cenné generace úhoře.
Zkanalizování cca 10 km řeky Labe vlivem výstavby jezu považujeme za záměr barbarského a nevratného činu na životním prostředí, jakožto jednom z nejdůležitějších prvků pro život lidí ve vyspělé společnosti, obzvláště v tak industriálně exponovaném území, jakým je Ústecký kraj. V zájmu odpovědnosti vůči naší společnosti a budoucím generacím žádáme o upřednostnění veřejného zájmu ochrany životního prostředí a minimalizací antropogenního působení nad zájmy ekonomickými nebo dopravními, které lze řešit jinak a bez devastace nenahraditelné přírody jako hodnoty nevyčíslitelné ve finančním vyjádření a žádným ekonomickým efektem nedostižitelné.
Stavbu stále brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda podmínila stavbu Plavebního stupně Děčín stanovením kompenzačních opatření za případné ekologické škody. Správa národního parku České Švýcarsko proto nechala vypracovat odborné posudky o stanovení možných kompenzačních opatření a došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze na území ČR dostatečně kompenzovat, vyloučeny jsou nyní i kompenzace mimo ČR.
Lze argumentovat též skutečností, že Labská vodní cesta by nebyla s ohledem na nepříznivou hydrologickou prognózu ani po vybudování plavebního stupně spolehlivá, na vině jsou především nevyrovnané úhrny srážek způsobující povodně nebo naopak sucha. Za cenu extrémních finančních investic (nikdy nevratných) a značných ekologických ztrát v chráněném území by stavba řešila dopravu na pouze čtvrtině úseku od hranice po Střekov.
Dolní tok Labe je poslední částí řeky s převahou reofilních (proudomilných) ryb, zároveň s ohledem na současné podmínky pro život zde tyto ryby dorůstají mnohdy trofejních velikostí. Pokud přijdou o potřebné podmínky k životu a rozmnožování, přijdeme o tyto ryby jako rybáři v daném úseku bohužel také. Zároveň bude i přes plánovaný rybí přechod ohrožena migrace mnohých druhů ryb, především lososa a úhoře.
Ing. Miloš Marek, technik pro vodní hospodářství Severočeského ÚS
Ing. Tomáš Kava, jednatel Severočeského ÚS
Mgr. Jan Skalský, tiskový mluvčí Severočeského ÚS
foto: Deník
Text vyšel v časopisu Rybářství 6/2019
