Podzim sebou nepřináší mnoho práce pouze kolem mimopstruhových vod, ale v řadě MO probíhají nyní i výlovy chovných potoků, to ať již jsou ryby určeny k výtěru na sádkách, nebo vysazení do revírů. V produkci pstruha obecného spoléháme primárně na naše MO a jejich produkční schopnosti, vyhýbáme se při distribucích do pstruhových revírů (především toků) pokud možno nepůvodním liníím pstruha obecného z intenzivních chovů.
V uplynulých dnech lovila např. MO Chomutov, které se podařilo slovit během jednoho z dnů na úseku dlouhém 1,8 km hned 1260 ks pstruha obecného, další den 1030 ks s tím, že z jedné z túní bylo odloveno dokonce 59 ks pstruha. Tato čísla jsou velice potěšující, zvláště s ohledem na stále se zvyšující problémy s predátory, které zaznamenáváme takřka na celém území našeho územního svazu.
V případě pstruhových toků působí nejvíce problémů volavky a zvláště pak také vydry. Je jistým paradoxem, že jsou v ČR ze strany některých orgánů státu a ochranářských organizací cíleně chráněny primárně populace vrcholových predátorů, jejichž stavy se v některých případech ovšem vymkly kontrole, což je případ třeba vydry, o které mají možná mnozí mylné představy z večerníčku Vydrýsek. Oproti stavům před např. 30 lety jsou naše MO aktuálně schopny produkovat pouze cca 1/10 objemu pstruha obecného. S ohledem na hydrometeorologické podmínky se nám rovněž stupňují problémy s vysycháním některých toků. Jsme tak schopni chovat naše původní pstruhy na stále menším množstvím chovných toků, ale populace predátorů se nadále významně rozrůstají a stahují se právě na to stále menší množství vod, kde jsou naše MO pstruhy obecné schopné produkovat.
Pro představu, pouze vydra a volavka nám dle odborných odhadů způsobí ročně škody za cca 2,75 mil. Kč. Mnohdy se jedná o škody nenahraditelné, protože se týkají cenných populací našich lososovitých ryb, ale nejen těch, značné škody tito z našeho pohledu přemnožení predátoři působí i na mnoha chráněných druzích, včetně korýšů apod.
Chápeme, že mnohé druhy predátorů do naší přírody patří, ale k čemu je nám i ze strany orgánů státu bezmezná ochrana např. vydry? Proč nejsou stanoveny optimální počty tohoto druhu pro naše území, od jejichž překročení je třeba druh tlumit, protože jinak mimo člověka (a vinou člověka) vydra nemá na našem území takřka žádného jiného přirozeného nepřítele?
